Kdo jsou baptisté
Baptisté jsou křesťanská reformační církev, která zastává kongregační zřízení. To znamená, že každý sbor je samostatný a každý člen má právo zasahovat do sborových záležitostí. Jednotlivé sbory jsou sdruženy do jak jednot (u nás Bratrská jednota baptistů – BJB), tak do kontinentálních seskupeních a světového svazu baptistů.
Název baptisté má svůj původ v řeckém slově označujícím „ponoření“ neboli křest. Baptisté mají spolu s ostatními křesťanskými církvemi společné vyznání víry.
Baptisté věří, že každé společenství křesťanů, každý místní sbor je církví v pravém slova smyslu. Každý místní sbor je samostatný a nezávislý na jiných sborech nebo na nějakém nadřízeném orgánu. S těmi, kdo sdílejí stejné přesvědčení, se sdružujeme do Bratrské jednoty baptistů, Evropské baptistické federace a Světového svazu baptistů. Bratrská jednota baptistů není „baptistickou církví“, ale je jednotou (svazem) jednotlivých místních církví.
Baptisté se nikdy nechtějí pokoušet přivést někoho k víře donucením. Rozhodnutí víry musí učinit každý naprosto dobrovolně. Požadujeme náboženskou svobodu pro všechny, pro věřící i nevěřící. Právě mezi baptisty vzniklo jedno z prvních hnutí za náboženskou svobodu, protože jsme si jisti, že před Pánem Bohem je za svůj život zodpovědný každý sám. Vzhledem k tomu, že odmítáme jakékoliv násilí ve věcech svědomí, požadujeme také důslednou odluku církve od státu. Spojení nebo podpora církve státní moci byla vždy v dějinách církví ke škodě.
Co je nejvyšší autoritou pro víru a život? Odpověď baptistů zní: „Bible“. Písma svatá Starého a Nového zákona jsou Božím slovem, jsou naším průvodcem ve věcech víry i života. Bible není mrtvým literárním textem. Duch svatý nás vede k porozumění Bibli, vede nás k tomu, že jejími slovy nás oslovuje živý Bůh. A protože věříme, že Bůh dosud k lidem slovy této knihy promlouvá, proto jsou baptisté lidmi milujícími Bibli.
Stane-li se někdo členem baptistického sboru, stává se tím také součástí misijního hnutí. Jako v minulosti, tak i dnes by mělo platit, že každý baptista je misionářem. Misie znamená šíření radostné zvěsti – evangelia o Boží lásce, o odpuštění hříchů a věčném životě pro zásluhy Pána Ježíše Krista. Misie však také zahrnuje ochranu slabých a bezmocných, pomoc v nouzi, šíření pokoje. Obojí, sociální pomoc i evangelizace, jsou nedílnou součástí misie. Baptisté chtějí i tímto způsobem říci světu, že v Ježíši Kristu mohou všichni nalézt plný život.
Členy baptistického sboru se mohou stát jen ti, kteří prožili znovuzrození z Ducha svatého a vyznávají svoji víru před sborovým shromážděním. Na vyznání své víry jsou pak pokřtěni ponořením do vody. Přijmutím do sboru na sebe berou věřící závazek žít podle nároků Božího slova, které hovoří do osobního i církevního života.
O naší modlitebně
Objekt, ve které se scházíme, není stavebně klasickým kostelem. Ačkoliv se jedná o stavbu relativně nedávnou, odkazuje – přes všechnu svoji praktickou vybavenost odpovídající době – svou civilností k reformační podstatě chápání bohoslužebného prostoru: Boží přítomnost není omezena na zvláštní místa, ani taková místa nejsou automatickou zárukou setkání člověka s Bohem.
Sbor se zde schází ke svým shromážděním. Tento výraz připomíná shromáždění lidu před Bohem, známá ze Starého zákona, i novozákonní shromáždění židů v synagogách mimo jeruzalémský chrám i shromáždění novozákonní církve. Ostatně s pojmem církev to úzce souvisí.
Svým členěním odráží objekt praktické potřeby fungování sborového života, jak jej společenství sboru chápe a realizuje, kdy se ne všechna setkávání odehrávají v největším prostoru tzv. velkého sálu. Ten je doplněn menšími prostory a dalším potřebným zázemím.
Stávající modlitebna je třetím místem, na kterém se sbor dlouhodobě schází od počátku jeho 115tileté historie, které sahají do jara r. 1898. Prvým stálým místem ke scházení byla pronajatá učebna staré školy v Rokytnici. Na podzim r. 1910 byl zakoupen domek v Rokytnici č. p. 187 a před 90ti lety v roce 1923 vybudoval sbor ze svých prostředků a s pomocí půjčky během neuvěřitelných šesti měsíců velkou modlitebnu navazující na tento domek. Tato modlitebna situovaná v místě dnešní odbočky do sídliště Rokytnice musela v r. 1978 ustoupit výstavbě.
Současný objekt vznikl postupnou přestavbou, při které byl v prvé etapě vybudován tzv. malý sál, kancelář a byt kazatele. Tato část je v užívání od listopadu 1980. Následně byly vybudovány prostory vlastní modlitebny a společného prostoru v podkroví, který slouží pro neformální setkávání sboru. Na stavbě modlitebny se ve velké míře podíleli členové sboru brigádnicky i finančně, brigádnicky vypomáhali i členové řady našich baptistických sborů, finančně přispěli i bratří ze zahraničí. Po dobu, kdy byl sbor bez své modlitebny nám bylo umožněno ochotou místních sborů scházet se v kostele Horního sboru ČCE a v modlitebně adventistického sboru.
Specifickou součástí velkého sálu je křtitelnice používaná při křestních shromážděních ke křtu ponořením. Křtitelnice je zapuštěna v pódiu před kazatelnou. Zázemí pro křtěnce je v prostoru dvou malých místností za kazatelnou. V posledních letech využívají možnosti mít svá křestní shromáždění v naší modlitebně i některé další křesťanské sbory ze Vsetína. Jako celek slouží objekt sboru od r. 1984.
Autor projektu: Ing.arch. Jaroslav Brázda, Brno